Vybírejme potraviny

s ohledem na vlastní zdraví i dopad jejich výroby na životní prostředí

Lokální a sezonní

Dlouhé transporty na náš trh jsou zdrojem emisí CO2. Potraviny navíc nedozrávají přirozeně. Konzumace sezónních potravin zaručuje jejich čerstvost a bohaté množství živin. Číst více...

Primární 

Čím méně průmyslově zpracovaných potravin jíme, tím lépe pro naše zdraví i pro Planetu. Tyto potraviny jsou nezdravé nejen kvůli palmovému oleji, ale také proto, že obsahují vysoké množství cukru a soli. 

75% světové produkce potravin je tvořeno z pouhých 12 rostlinných a 5 živočišných druhů. Číst více...

Spočítejte si svou nutriční stopu

Jaké dopady má to, co sníte doma, v restauraci u příbuzných na ZMĚNU KLIMATU, OKYSELOVÁNÍ PROSTŘEDÍ, NADBYTEK ŽIVIN VE VODĚ, ZÁBOR PŮDY A ÚBYTEK VODY? Nyní snadno vypočítáte na nutriční kalkulačce: www.nutristopa.cz

Omezme podíl masa

Na našem talíři je ho 15x víc než např. u Indů

Průměrný Evropan sní 87 kg masa za rok, Američan až 120 kg. Oproti tomu třeba v Senegalu jí lidé 17 kg masa na osobu ročně, v Indii jen 5,2 kg. V ČR je to konkrétně 77,4 kg masa na osobu za rok. (ČSÚ, 2012) 

Malý bazén vody k výrobě 4 steaků? 

Průmyslové velkochovy jsou zodpovědné za ochuzování půdy, ale také za znečišťování půdy a podzemních vod. Na velkovýrobu masa navíc padne obrovské množství vody. Metoda průmyslových chovů spotřebuje 5000 až 15 500 litrů vody k výrobě pouhého kilogramu hovězího. Překvapivé množství, dokud si neuvědomíme, kolik toho za svůj život jedna kráva zkonzumuje: 1 300 kilogramů obilovin a 7 200 kilogramů píce 

Za posledních 50 let se celosvětová produkce masa zečtyřnásobila. 

Konkrétně produkce drůbeže dokonce vzrostla 10x.  

Za účelem získání půdy na krmivo...

  • byly způsobeny nevratné změny kácením deštných pralesů (například v Amazonii). 
  • Došlo k ovlivnění života původních obyvatel, kteří přicházejí o zdroj své obživy, 
  • Kácením pralesů a jejich nahrazením krmnou plodinou se do ovzduší dostává obrovské množství oxidu uhličitého
  • Dobytek samotný uvolňuje do ovzduší veliké množství metanu, tj. plynu, který klima otepluje třiadvacetkrát rychleji než oxid uhličitý. 

Snižování spotřeby masa 

může být velmi konkrétním a pravděpodobně i  jednodušším krokem ke zmírnění klimatických změn, než by byla změna celého dopravního systému.