Vybírejme potraviny
s ohledem na vlastní zdraví i dopad jejich výroby na životní prostředí
Lokální a sezonní
Dlouhé transporty na náš trh jsou zdrojem emisí CO2. Potraviny navíc nedozrávají přirozeně. Konzumace sezónních potravin zaručuje jejich čerstvost a bohaté množství živin. Číst více...
Primární
Čím méně průmyslově zpracovaných potravin jíme, tím lépe pro naše zdraví i pro Planetu. Tyto potraviny jsou nezdravé nejen kvůli palmovému oleji, ale také proto, že obsahují vysoké množství cukru a soli.
75% světové produkce potravin je tvořeno z pouhých 12 rostlinných a 5 živočišných druhů. Číst více...
Spočítejte si svou nutriční stopu
Jaké dopady má to, co sníte doma, v restauraci u příbuzných na ZMĚNU KLIMATU, OKYSELOVÁNÍ PROSTŘEDÍ, NADBYTEK ŽIVIN VE VODĚ, ZÁBOR PŮDY A ÚBYTEK VODY? Nyní snadno vypočítáte na nutriční kalkulačce: www.nutristopa.cz
Omezme podíl masa
Na našem talíři je ho 15x víc než např. u Indů
Průměrný Evropan sní 87 kg masa za rok, Američan až 120 kg. Oproti tomu třeba v Senegalu jí lidé 17 kg masa na osobu ročně, v Indii jen 5,2 kg. V ČR je to konkrétně 77,4 kg masa na osobu za rok. (ČSÚ, 2012)
Malý bazén vody k výrobě 4 steaků?
Průmyslové velkochovy jsou zodpovědné za ochuzování půdy, ale také za znečišťování půdy a podzemních vod. Na velkovýrobu masa navíc padne obrovské množství vody. Metoda průmyslových chovů spotřebuje 5000 až 15 500 litrů vody k výrobě pouhého kilogramu hovězího. Překvapivé množství, dokud si neuvědomíme, kolik toho za svůj život jedna kráva zkonzumuje: 1 300 kilogramů obilovin a 7 200 kilogramů píce
Za posledních 50 let se celosvětová produkce masa zečtyřnásobila.
Konkrétně produkce drůbeže dokonce vzrostla 10x.
Za účelem získání půdy na krmivo...
- byly způsobeny nevratné změny kácením deštných pralesů (například v Amazonii).
- Došlo k ovlivnění života původních obyvatel, kteří přicházejí o zdroj své obživy,
- Kácením pralesů a jejich nahrazením krmnou plodinou se do ovzduší dostává obrovské množství oxidu uhličitého.
- Dobytek samotný uvolňuje do ovzduší veliké množství metanu, tj. plynu, který klima otepluje třiadvacetkrát rychleji než oxid uhličitý.
Snižování spotřeby masa
může být velmi konkrétním a pravděpodobně i jednodušším krokem ke zmírnění klimatických změn, než by byla změna celého dopravního systému.
Zdroje:
- https://glopolis.org/_topic/potravinova-bezpecnost/produkce-potravin
- www.eatresponsibly.eu/cs/
- https://salatovelisty.cz/2017/04/06/jak-zredukovat-svou-uhlikovou-stopu/
- https://glopolis.org/wp-content/uploads/MenuProZmenu_brozuraCZ_FINAL_NAHLED.pdf
- https://glopolis.org/wp-content/uploads/minibook_A5_web_2016_-1.pdf