Zátoka nosatých opic

Podporujeme aktivity vedoucí k ochraně zbývajicí přírody v Blalikpapanském zálivu.

Leden a únor 2020 v Zátoce nosatých opic

Spor o přemístění indonéského hlavního města z přelidněné Jakarty do východního Kalimantanu ještě zdaleka nekončí. Čím dál víc se ukazuje, že zelená koncepce výstavby nového hlavního města je spíš prázdným slibem než reálným plánem. Strategické posouzení vlivů celého megaprojektu na životní prostředí pomohlo odhalit, jak velkou hrozbu představuje tento plán pro pobřežní ekosystémy Balikpapanského zálivu. Hlavni město však není jediným projektem, který zátoku ohrožuje. V době, kdy se náš tým zapojil třetím ročníkem kuchařské soutěže k oslavám Mezinárodního dne bez palmového oleje, probíhala právě na pobřeží výstavba další rafinérie palmového oleje, která se zahryzává hluboko do životního prostoru kahau nosatých a dalších obyvatel mangrovových pralesů.

1. Třetí ročník soutěže ve vaření bez palmového oleje

Na 1. února připadá Mezinárodní den bez palmového oleje. Od roku 2018 se v Balikpapanu nevládní organizace Landing k této akci připojuje pořádáním soutěže ve vaření bez palmového oleje. Cílem je upozornit veřejnost na nepříznivé dopady používání palmového oleje. Expanze plantáží palmy olejné je zodpovědná za ztrátu pralesů, které byly domovem mnoha ohrožených zvířat, včetně kahau nosatých v Balikpapanském zálivu. Konzumace palmového oleje neprospívá ani našemu zdraví, vzhledem k vysokému nasycených tuků (asi 40%). Může vést k obezitě a zvyšovat hladinu cholesterolu i riziko rakoviny. Je tedy bezesporu zdravější preferovat vaření, pečení nebo napařování před smažením. Účastníci byli i letos z kuchařské soutěže nadšeni. První cenu získal recept na špagety s kasavovými listy, vegetariánský vaječný salát a jednoduchou sladkou mangovou pěnu. Druhým v pořadí bylo menu s mozzarellovou omáčkou a zakysanými vařenými mušlemi. Třetí místo patřilo menu Moana Grill.

2. Nevládní organizace nadále kritizují plán na přemístění hlavního města

Plán přemístit indonéské hlavní město na východ Kalimantanu nadále vyvolává polemiku. Několik nevládních organizací, sdružených v Občanské Koalici Východního Kalimantanu (EKCSC), vyzvalo vládu, aby ještě před začátkem výstavby hlavního města nejprve zajistila legální ochranu pobřeží Balikpapanského zálivu, který je celým projektem kriticky ohrožený. Tento požadavek vznesli na workshopu strategického posouzení (SEA) vlivu nového územního plánu pro moře a pobřeží na životního prostředí. V návaznosti na to v rozhovoru s deníkem Tribun Kaltim požaduje Husein Suwarno, člen našeho právního týmu, aby Balikpapanský záliv získal status přírodní rezervace bez ohledu na to, zda bude nakonec hlavní město přemístěno či nikoli. Ačkoli již byl základ přírodní rezervace do návrhu nového územního plánu zanesen v listopadu 2019, její stávající rozloha zůstává naprosto nedostatečná v novém kontextu, kdy mají mangrovy bezprostředně sousedit s infrastrukturou hlavního města.

3. Indonésie láká zahraniční investory k financování přesunu hlavního města

Přesun hlavního města se neobejde bez závratně vysokých investic. Finanční krach celého projektu tak vlastně představuje pro Balikpapanský záliv největší naději. Prezident Joko "Jokowi" Widodo však k účasti vyzval investory z celého světa. Mezi prvními zeměmi, které projevily zájem investovat, jsou USA, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Malajsie a pochopitelně Čína. Prezident Jokowi jmenovalo organizační výbor, který bude mít projekt na starosti. Tvoří ho šejk Mohammad bin Zayed Al Nahyan, korunní princ Spojených arabských emirátů, dále Masajoši Son, výkonný ředitel japonské korporace Softbank Group, a nakonec Tony Blair, bývalý premiér Velké Británie. Při své návštěvě Východního Kalimantanu se k plánu stěhování hlavního města vyjádřil i norský velvyslanec (fotografie vlevo), a to zejména v souvislosti s environmentální stránkou projektu. Náš mediální tým nadále shromažďuje a sdílí veškeré reportáže a články související s tímto závažným problémem.

4. Další rafinérie palmového oleje ohrožuje pobřeží

Náš investigativní tým nedávno obdržel od místních rybářů zprávu, že společnost PT Wahana Prima Sejati (WPS) kácí lesy a připravuje podloží ke stavbě obří rafinérie na palmový olej a přístaviště. Podle dostupných zpráv buldozery dosáhly hranice mangrovů některé mangrovové porosty už i poničily. Nejhorší je však to, že je výstavba závodu plánována přímo v jednom z klíčových biokoridorů, který propojuje velké říční systémy a umožňuje tak zatím volný pohyb kahau nosatým a jiným divokým zvířatům. Zjištěný problém bude náš právní tým řešit v březnu v rámci procesu vyhodnocení vlivů tohoto projektu na životní prostředí.

5. Děti se učí o životě krabů v mangrovech

Anna a Erik z organizace Landing vyprávěli minulý měsíc dětem na čtyřech základních a středních školách podél pobřeží o ekologii ryb. V lednu Anna tytéž žáky seznamovala s životem dalších obyvatel mangrovů, krabů. Kreslila s nimi tvary a barvy, kterých mohou krabi nabýt, četla dětem příběh o krabovi, který přišel o nohu, ale při svlékání krunýře mu znovu dorostla, a také se studenty nacvičovala krabí chůzi, jakým způsobem krabi přijímají potravu a jak se chrání před predátory. Jak je ale vidět z fotografie, učit děti není snadné. Někteří kraba zjevně znají jen ve vařené podobě, kdy se jeho přirozená barva změní v červenou. A poznáte, které děti si správně zapamatovaly, kolik má krab nohou?